Tomáše Kluse pro DEBRA ČR, tentokrát v Brně
Neopakovatelnou atmosféru přinesl do velkého sálu Divadla Husa na provázku narozeninový koncertu, který Debře k patnáctinám nadělili Křídla Křídlům a Hartmann Česká republika. Tomáš Klus a jeho Cílová skupina byli skvělí a bavili celý sál! Nezapomenutelným zážitkem bylo ovšem také vystoupení jedné s velkých bojovnic s nemocí motýlích křídel, Petry a jejího Jelen bandu :) Vedle zážitků přineslo toto krásné setkání také skvělý výtěžek ve prospěch organizace DEBRA ČR ve výši 148 871 Kč! Moc děkujeme všem, kteří takto pomohli a pomáhají!!!
Tomáš je srdcař, k “Motýlkům” má osobní vztah a je to vidět. Dovolíme si zde citovat jeho vyjádření, které zveřejnil po koncertě na svých sociálních sítích… Lépe to totiž vystihnout nelze:
“Včera jsme v Huse na provázku, která je čím dal tím hezčí, jako koneckonců celé Brno, dělali zakapelu nově vzniklému, výraznému a jedinečnému tělesu Petra Koudelková a Jelen band. Celý to spunktovala Debra, protože jí bylo 15, takže ještě jednou všechno nejlepší (k) občance.
Setkání tohoto typu jsou nepopsatelná, hluboká a mění nastavení. Je to tím, koho máte tu čest poznat. Dochází mi to pokaždé při stisku ruky, kdy chci říct všechno, ale neřeknu nic. Jen obdivně koukám, usmívám se a přeju si, abych mohl opravdu pomoci.
O nemoci Motýlích křídel se moc nevědělo, dokud se nerozezněla do světa osvěta Jitky Čvančarové, která je boží nejen proto, ale pro spoustu dalších věcí. Díky ní jsem poznal mnoho osobností, osvícených a jasně zářící bytostí, které svůj úděl zvládají s nevídaným odhodláním, imponující vůlí, nadhledem a dost často i humorem, na kterej si člověk musí chvíli zvykat, protože prostě žijeme sešněrováni v dojmech a falešných představách o utrpení a těžkosti.
Petra Koudelková, alias Koudelka je naší součástí už dobrých šest let. Vždycky, když je s námi, je to, jako když má sekta v centru svýho gurua, fungujeme, jsme v opojení, upřímné pokoře a vděčnosti. Všem nám totiž dochází, kolik zbytečných nesnází si způsobujeme sami, jak si ztěžujeme život tím jak si stěžujeme, jak je nám málo ráno vstát a prostě stát, jak můžem cokoli dělat, jíst, jak je nám nejlíp právě tím, že nám nic není.
Snad proto v centru dění právě Petra funguje jako zdroj životní síly. Právě ona, kterou při každém větším pohybu doprovází bolest, nás dává do pohybu správným směrem. Právě ona, které je každý nepřiměřený kontakt ohrožením, nás učí být neohroženě kontaktní. Právě ona, která má šajn o tom, že “život je utrpení”, nám každou svou přítomností opakuje, život je krásnej!
Miluju Tě, Koudelko!
..a jsi mi k srdci přirostlá natěsno a nafurt. Děkuju Tobě a mámě Evě za to, jak velkými učitelkami jste a přitom nemachrujete —-
Přeji vám všem, děti a rodičové s osudy nabouranými takovými Prevíty, co vás honí po špitálech, aby vám naše společnost vycházela vstříc nejen hmotně, ale i duchem, aby poznala vaše poslání, ..ten zatracenej a nelehkej úkol, obstát, ulevit, uzdravit, zachránit, pomoci tomu nejmilovanějšímu tvoru pod sluncem; aby spatřila, že skrze vaše utrpení Bůh ukazuje na to nejhlubší poselství — na bezpodmínečnou lásku rodinného kruhu, která jediná zůstává tam, kde končí všechny myšlenky, slova i skutky světa. Máte mou veškerou podporu; zdravím vás a jsem s vámi v nekonečné úctě.”